|
||
| tech. údaje: Stumpanzerwagen A7V | ||
| původ: Německo | ||
| typ: těžký tank | ||
| OSTATNÍ TTD | ||
Po bitvě na Sommě, 15. září 1915, kdy byly britskou armádou poprvé v historii nasazeny do bojů tanky, muselo Německé velení přehodnotit svůj postoj k těmto obrněným vozidlům. Do té doby byly totiž všechny návrhy na tento druh techniky nejvyšším vojenským velením zamítnuty. Po změně názorů bylo ale, 13. října 1916, Německé Ministerstvo Války pověřeno vývojem nového bojového vozidla. První prototyp byl dokončen v dubnu roku 1917 a 14. května byl schválen do výroby pod názvem Sturmpanzerwagen (útočný obrněný vůz) A7V.
TECHNICKÉ PARAMETRY:
Tank je poháněn dvěma motory Daimler, každý o výkonu 100 koní. To tanku umožnilo dosáhnout na silnici rychlosti 15km/h a v terénu 8 km/h. Motor však způsoboval spoustu problémů, především byl velmi hlučný, takže posádka se v tanku vubec neslyšela. Vzhledem k tomu, že tank neměl žádné větrání, bylo uvnitř stroje, během chodu motoru, nesnesitelné vedro, překračující 40°C.
Výzbroj tvořil jeden 57mm kanon instalovaný v čele jednoduché, nýtované korby a šest kulometů ráže 7,92mm. Ty byly po dvou kusech na každém boku a ve dvou kusech v zadní části vozidla.
Jako podvozek posloužil traktor Caterpillar, vyráběný pod licencí v Rakousku. Jak se ukázalo, pásy však trpěli nedostatečným úhlem nájezdu, takže stoupání dělaly tanku velké problémy.
Osádku tvořilo 18 mužů, malou kabinu na vrchu korby používal velitel a řidič. Vetšina zbylých členů obsluhovala zbraně.
HISTORIE:
První plně pancéřovaný A7V byl německé armádě dodán 1. října 1917. První objednávka čítala na 100 strojů, ale vzhledem ke zhoršujícímu se stavu německého hospodářství a nedostatku materiálů bylo dodáno jen 20 kusů. Zbytek německého tankového vojska tvořili už jen ukořistěné nepřátelské stroje.
První bojové nasazení A7V proběhlo 21. března 1918 u St.Quentinu, kde pomohl především pozvednout morálku německého mužstva. Do historie se především tento stroj zapsal dne 24. dubna 1918, kdy došlo k prvnímu vzájemnému střetnutí tanků poblíž Villers Bretonneux. Němci tehdy nasadili 14 A7V, rozdělených do tří skupin. Jejich hlavním úkolem byla podpora pěchoty, v útoku na zakopané pozice nepřítele. Během bitvy, narazil jeden A7V na dva britské "samičí" Mk.IV, jejichž útok odrazil. Netrvalo ale dlouho a tato A7V dostala tři zasahy od "samce". V této přestřelce se jasně projevila výhoda německých tanků - měly bezmála dvakrát silnější pancíř než britské stroje. To ale nemohlo stačit proti obrovské početné přesile spojeneckých obrněných vozidel.
Po válce se A7V v polské armádě ještě zůčastnil Rusko-Polské války v letech 1919 - 1920.
zdroj: Roger Ford: Nejslavnější Tanky, www.waffenhq.de
 | ||
 |
 |
 |