C-130 Hercules
tech. údaje: Lockheed Martin C-130H Hercules
původ: USA
typ: taktický transportní letoun
OSTATNÍ TTD
VÝVOJ:
Korejská Válka na počátku 50. let ukazála, že v té době nejvíce používané transportní letouny jako byly C-47 Skytrain nebo C-119 Flying Boxcar, už na tehdejší způsob vedení války nestačí. Proto v únoru roku 1951 pověřila USAF firmy Boeing, Douglas, Fairchild a Lockheed výrobou na nový transportní letoun. Nový stroj měl mít kapacitu pro 92 pasažérů nebo 64 výsadkářů, schopnost vzlétnout z krátkých neupravených ploch nebo například schopnost letět i s jedním vysazeným motorem. Kontrakt nakonec v červenci roku 1951 získala firma Lockheed, a to i přesto že vedení Lockheedu mělo k návrhu svého konstrukčního týmu veliké výhrady. První let prototypu s označením YC-130 Hercules byl proveden 23. srpna 1954. V té době měl Lockheed k dispozici už dva stroje, ale k prvnímu letu byl vybrán právě druhý prototyp.

TECHNICKÉ PARAMETRY C-130H:
Nejrozšířenější verzi C-130H pohání čtvěřice turbohřídelových motorů Allsion T-56-A-15, každý o výkonu 32,97 kN se čtyřlistými vrtulemi. To dovoluje letadlu dosáhnout maximální rychlosti až 618 km/h. Dolet činí přes 3900 km.
Největší část trupu letadla zabírá nákladový prostor. Ten u C-130H může pojmout až 20,4 tuny nákladu, nebo 92 osob, či 64 plně vyzbrojených výsadkářů. Manipulaci s nákladem usnadňuje v zadní části umístěná sklopná rampa. Standartně letouny přepravují náklad na doprvních paletách. Díky nim je letoun také schopný za letu shazovat náklad z rampy.
C-130H nedisponuje žádnou výzbrojí, pro obranu je letoun vybaven pouze klamnými cíly.
Standartně je osádka stroje C-130H pětičlenná - dva piloti, navigátor, letecký inženýr a šéf nákladu.

HISTORIE:
Nejdříve si USAF objednala u Lockheedu celkem sedm kusů první sériové verze. S její výrobou začal Lockheed v roce 1955 pod označením C-130A. V průběhu let následovala výroba bezpočtu variant a modernizovaných verzí stroje C-130. Dnes nejpoužívanější variantou je C-130H. Z letounu C-130 se stal jeden z nejúspěšnějších typů transportního letadla. Mnoho kusů bylo exportováno do více než 60 zemí světa. I když je v dnešní době vyráběn jediný model letadla C-130 (jde o typ C-130J), počítá se nasazením a výrobou těchto letounů i do budoucna. Celkem bylo vyrobeno přes 2000 kusů všech variant letounu C-130.
Vzhledem ke svému rozšíření byl a je letoun nasazován téměř ve všech akcích kde se armády, které je mají ve službě, bez letecké přepravy neobejdou. Šlo například o nasazení ve Vietnamské válce, kde byla v prvních letech C-130, konkrétně verze C-130E, nejvyužívanějším transportním letounem. K těm nejzajímavějším nasazením patří bezesporu při operaci izraelské armády na letišti Entebbe v africké Ugandě. Několik modifikovaných C-130 bylo v roce 1965 při Indicko-Pákistánském konfliktu také použito Pákistánskými vzdušnými silami jako těžkě bombardéry. Tuto funkci plní některé C-130 dodnes i ve službách USAF, kde bývají využívány například ke shazování největší konvenční bomby "BLU-82". C-130 také drží rekord pro největší a nejtěžší letadlo, které kdy přistálo na letadlové lodi. Stalo se tak listopadu roku 1963 kdy jeden letoun přistál na letadlové lodi "USS Forrestal". V posledních letech se C-130 zůčastnila například konfliktů v Perském Zálivu či operací na Balkáně. V současnosti jsou tyto stroje nasazeny například v Afghanistánu nebo v Iráku. Zajímavostí učitě je, že poslední varianta C-130J je horkým kandidátem pro nový transportní letoun Armády České Republiky, jako náhrada za již dosluhující stroje An-26.

VARIANTY C-130 Hercules:

C-130A - První sériová verze letounu C-130. První let C-130A se uksutečnil 7. dubna 1955. První dodávky přišli USAF až na konci roku 1956. Výroba C-130A pokračovala až do doby kdy Lockheed začal s produkcí modernizované verze C-130B. Celkem bylo vyrobeno 219 kusů.
C-130B - Oproti C-130A má tato varianta zesílená křidelka, kvalitnější motory Allison T-56-A-7 nebo nové čtyřlisté vrtule, které se v této podobě na letounech používaly až do konce devadesátých let. Produkce začala v roce 1959. Celkem bylo vyrobeno 134 kusů.
C-130E - Varianta s prodlouženým doletem (ze 3,396 km u verze C-130B na 3,896 km). Díky tomu vyhovovala požadavkům "Military Air Transport Service" a mohla tak v prvních letech Vietnamské Války, kdy ještě nebyly k dispozici letouny C-141 StarLifter, plnit úlohu hlavního transportního letounu.
C-130H - V současnosti zřejmě nejoršířenější typ. Jeho produkce trvala přes třicet let a to od roku 1964 až do roku 1996. Tento model měl nové motory Allison T-56-A-15, přepracovanou konstrukci křídel, zmodernizovanou avioniku a mnoho dalších vylepšení. V roce 1974 vešla do služby zdokonalená varianta letounu C-130H. Exportní verze nese označení C-130K (v britské RAF pod označením Hercules C.1).
C-130H-30 - O 4,57 m prodloužaná varianta letounu C-130H. (V RAF pod označením jako Hercules C.3). Díky větší délce se zvětšila i kapacita a to na 128 pěšáků nebo 92 výsadkářů.
C-130J - Nejnovější model a se svou prodlouženou verzí C-130J-30 zároveň jediný, který dodnes zůstal v produkci. Označovaný také jako "Super Hercules". Modernizace oproti starším typům je skutečně rozsáhlá. Jde především o nové motory Rolls-Royce Allison AE2100 s šestilistými zakřivenými vrtulemi, modernější digitální avionika včetně HUD displejů, které ještě dnes nejsou u transportních letounů běžnou záležitostí. Díky pokročilé avionice se také zredukovala velikost posádky na dva členy - piloty. Letadla tedy nepotřubí žádné navigátory ani letecké mechaniky. Použití nových materiálů a zlepšená konstrukce zvýšila spolehlivost a o 27% snížila provozní náklady. Popud na vývoj této verze dala v roce 1991 britská RAF a tak byla v roce 1999 prvním jejím odběratelem. V RAF pak C-130J slouží pod označením Hercules C.5. V USAF si letoun C-130J premiéru odbyl v roce 2004.
C-130J-30 - Prodloužená varianta letounu C-130J. V britské RAF pod označením Hercules C.4
WC-130B - Modifikace pro meteorologický výzkum. Celkem bylo vyrobeno 14 kusů přestavbou letounů C-130B.
KC-130 - Tankovací verze. První kusy byly postaveny pro USMC v roce 1958 pod označením KC-130F. Tato první verze je vybavena tankovacími nádržemi o objemu až 13,626 litrů umístěné v nákladovém prostoru. Na každém křídle je pak namontována tankovací hadice s čerpadlem, schopným v každé hadici přečerpávat až 19 litrů za sekundu. V US NAvy, kde sloužili od roku 1960, byly tyto stroje označeny jako GV-1. Další varianty letounů KC-130 pak vystupují pod dalšími označeními jako KC-130H, KC-130R, KC-130T a KC-130J.
C-130F - Vychází z tankovací verze KC-130F, ale nedisponuje jejím vybavením pro doplňovaní paliva za letu. Tento stroj tedy plnil jen úlohu transportního letounu. První kusy obdržela US Navy v roce 1962.
C-130G - Verze pro podporu ponorek. Může zajišťovat například výměnu jejich posádek.
C-130K - Exportní varianta letounu C-130E. Je vybavena jinými motory, jiným navigačním systémem či přebudovaným nákladovým prostorem. První stroje obdržela RAF v roce 1966.
C-130T - Varianta pro Logistickou podporu.
AC-130 - Verze pro přímou pozemní podporu. Tyto letadla jsou vybaveny v bocích umístěnými zbraněmi. Jedna z variant letounu AC-130 - "AC-130H Pave Spectre II", například disponuje dvěma 20mm kanóny M61A1 Vulcan, jedním 40mm kanónem L60 Bofors a jednou 105mm houfnicí M102. Do budoucna se počítá s modernizací všech AC-130 všech variant, které doposud zůstaly ve službě. Modernizace bude zahrnovat výměnů výzbroje, včetně náhrady 105mm houfnice za 120mm kanon. Výzbroj bude také doplněna protizemními raketami AGM-114 Hellfire. Celkem bylo vyrobeno 43 strojů AC-130 všech variant.
L-100 - Civilní varianta. Ekvivalentní typu C-130E, ale bez jeho výzbroje nebo bez podkřídlových přídavných nádrží. L-100 také má dvě prodloužené varianty označené jako L-100-20 (delší o 2,5m) a L-100-30 (delší o 4,6m).

poznámka: Celkem existuje přes 100 variant letounu C-130 Hercules.


zdroj: www.globalsecurity.org, www.wikipedia.org, www.aero-web.org
Rakouský C-130KC-130 ve službách USAFYC-130