HH-53 Super Jolly Green Giant
tech. údaje: Sikorsky MH-53J Pave Low IIIE
původ: USA
typ: těžký transportní vrtulník
OSTATNÍ TTD
VÝVOJ:
V roce 1966 pověřilo americké letectvo (USAF) firmu Sikorsky vývojem CSAR varianty (Combat Search and Rescue - tj. "vyhledávání a záchrana v bojových podmínkách") vrtulníku CH-53A. Ta měla nahradit stroj HH-3 "Jolly Green Giant". První z celkem osmi objednaných kusů poprvé vzlétl 15. března 1967. Vrtulník se po zařazení do služby stal největším a nejvýkonějším vrtulníkem ve výzbroji USAF a zůstalo tomu tak do dnešních dnů. Díky velkému zelenému draku si pak nový stroj vysloužil přezdívku "Super Jolly Green Giant" ("Super veselý zelený obr") nebo jen zkráceně "Super Jolly" navazující na přezdívku svého předchůdce HH-3.

TECHNICKÉ PARAMETRY HH-53B:
Oproti typu CH-53A z kterého nový vrtulník vycházel, došlo k několika konstrukčním změnám. Ty zahrnovaly zatažitelnou tankovací sondu umístěnou na pravé straně nosní části, dále umístění externích palivových nádrží o kapacitě 2,460 litrů na trupové gondoly, které tak musely být zpevněny podpěrami. Nad pravými dvířky pro pasažéry byl instalován záchranný zvedák a do přední části draku byl umístěn dopplerův radar.
Co se pohonné soustavy týče, HH-53B byly nejprve vybaveny dvojicí motorů T64-G3, každý o výkonu 2,300 KW, ale později byly nahrazeny typem T64-GE-7 o výkonu 2,930 KW. Narozdíl od "mariňáckých verzí", měl stroj pětičlennou až šestičlennou posádku - pilota, co-pilota, velitele a dva záchranáře.
Výzbroj představovaly tři šestihlavňové kulomety Gatling o ráži 7,62mm, dva na každé straně trupu a jeden umístěný na ocasní rampě. Byla také posílena balistická ochrana v podobě celkem 545 kilogramů přídavného pancéřování.

HISTORIE:
Brzy po zařazení do výzbroje byly HH-53B koncem roku 1967 poslány do Vietnamu kde podstupovali operace, ke kterým byly určeny - záchrana pilotů z válečných zón apod. V srpnu roku 1968 pak byla do služby zařazena zmodernizovaná verze HH-53C. Také tyto stroje se zůčastnily Vietnamské války, se stejným účelem. Několik kusů bylo rovněž určeno k podpoře vesmírného programu Apollo, kde měli asistovat při záchraně modulů v případě nepovedeného startu, nicméně k takovéto situaci nikdy nedošlo.
Asi nejznámějším nasazením strojů HH-53 bylo v listopadu roku 1970 během neúspěšného pokusu o vysvobození zajatců ze zajateckého tábora "Son Tay". Během Vietnamského konfliktu ztratilo letectvo celkem 17 strojů, z toho 14 v boji.
Vrtulníky typu HH-53 zůstaly ve službách USAF až do konce 80. let.
Varianty typu Pave Low, především pak verze MH-53J mají rovněž zajímavou historii. Prakticky ihned po uvedení do služby byl MH-53J nasazen do služby SOCOM (Special Operations Command - Velitelství speciálních operací). Brzy bylo několik strojů nasazeno během Americké invaze do Panamy na přelomu let 1989 a 1990. Následoválo rozsáhlé nasazení během první "Války v Zálivu" začátkem roku 1991, kde byly použity například k přepravě příslušníků speciálních jednotek hluboko do Irácké pouště, kde měly za úkol zničit balistické rakety "Scud". Během tohoto konfliktu si jedna z posádek MH-53J dokonce vysloužila ocenění "Mackay Trophy" představující cenu za nejzáslužnější let roku, a to za záchranu v Iráku sestřeleného pilota letounu F-14. Nutno dodat že takovéto ocenění pro posádku MH-53J rozhodně nebylo jediné a poslední. Po nasazení v Perském Zálivu následovalo nasazení na neklidném Balkáně kde posloužily k podpoře humanitárních operací a také jako ostraha bezletových zón. V současnosti MH-53J působí v operaci Enduring Freedom v Afghánistánu, kde působí společně s modernizovanou verzí MH-53M. Ta byla prozměnu nasazená také v Iráku v tzv. "Druhé Válce v Zálivu". Bohužel ani v těchto posledních konfliktech se vrtulníky MH-53J a MH-53M nevyhnuly ztrátám.

VARIANTY HH-53:

HH-53B - První varianta "Super Jolly" blíže popsáná v článku výše.
HH-53C - Modernizace typu HH-53B. Nejviditelnějším rozdílem byla u HH-53C absence původních externích palivových nádrží a jejich podpěr. Zkušenosti z předchozím typem totiž ukázali, že původní nádrže jsou moc velké a nepříznivě ovlivňují výkon vrtulníku v případech kdy sou nádrže plné. Výsledkem tedy byla instalace menších nádrží o kapacitě 1,705 litrů na místo těch původních. Další změny zahrnovaly více pancéřování a vylepšené a rozšířené radiové vybavení a později i modernizované motory T64-GE-7A. Během nasazení ve Vietnamské válce byly vrtulníky dovybaveny prostředky obrany proti teplem naváděným střelám. Celkem bylo postaveno 44 kusů.
CH-53C - Varianta kterou letectvo obdrželo především pro přepravu nákladu. CH-53C byl podobný verzi HH-53C, neměla však tankovací sondu umožňující tankování za letu. I přes svou roli byl CH-53C opatřen výzbrojí a potřebnou balistickou ochranou.
HH-53H Pave Low III - V roce 1969 byl do Jihovýchodní Asie dodán senzorový systém pro usnadnění letu za ztížených světelných podmínek a špatného počasí, označený jako "Pave Low I". Jeho nasazení v bojích pak proběhlo právě na strojích "Super Jolly", nicméně se tento systém neprokázal jako příliš spolehlivý. V roce 1975 však byl jeden stroj typu HH-53B vybaven výrazně zdokonaleným systémem označeným "Pave Low II" a poté přeznačen na "YHH-53H". Tato zkušenost již byla mnohem více uspokojující, takže za nedlouho následovalo vybavení osmi HH-53C ještě dokonalejším systémem bosahujícím např. termovizní zařízení FLIR, radar pro sledování terénu (TFR), nový naváděcí systém apod. přičemž většina sledovacích a naváděcích zařízení byla umístěna v dolní čísti "nosu" a vytvořila tak charakteristickou "bradu". Takto vybavených osm strojů pak dostalo nové označení - "HH-53H Pave Low III". Na tuto specifikaci byl upraven také předchozí zkušební exemplář YHH-53H. Dodávky této modifikace proběhly v letech 1979 a 1980. Po ztrátě dvou kusů v roce 1984 pak byli dodány další dva kusy, přestavbou z typu CH-53C. K jiným změnám oproti HH-53C nedošlo.
MH-53H Pave Low III - V roce 1986 byla na všech HH-53H, které zůstaly ve službe, provedena modifikace pod programovým označením "Constant Green" obsahující například instalaci nového kokpitu kompatibilního se systémem nočního vidění (NVG). Poté byly tyto vrtulníky reklasifikovány jako stroje pro "speciální operace" a následně jim bylo přiděleno nové označení MH-53H.
MH-53J Pave Low IIIE - I přes prokázené kvality MH-53H se letectvo v roce 1986 rozhodlo pro ještě pokročilejší modernizaci nesoucí označení "MH-53J Pave Low III Enhanced" zkráceně pak "MH-53J Pave Low IIIE". Základní konfigurace MH-53J je podobná MH-53H, hlavním rozídlem pak byla instalace dvou nových motorů T64-GE-100 o výkonu 3,230 kW, později nahrazené motory T64-GE-415 o výkonu 3,265 kW. Dále bylo zlepšeno pancéřování, vylepšena avionika nově obsahující především GPS navigaci. Jinak může vrtulník přepravovat až 38 vojáků a na dolní části trupu je opatřen externím přepravním hákem o nosnosti až 9,000 kilogramů. V průběhu služebního nasazení došlo na vrtulnících k několika dalším modernizačním úpravám, jmenovitě například program "SLEP", který zvýšil zvýšil přeoravní kapacitu o 45%. Po další modernizaci bylo pak u vrtulníků možné sklopit ocasní nosník a složit listy hlavního rotoru, což usnadňovalo jejich leteckou a námořní přepravu.
Na standart MH-53J bylo v letech 1986 až 1990 zmodernizováno 31 strojů HH-53B, HH-53C a CH-53C společně s 10 kusy MH-53H. Celkový počet MH-53J tak dosáhl 41 kusů.
MH-53M Pave Low IV - V roce 2001 bylo MH-53J vybaveno novým obraným avionickým systémem a pokročilým taktickým terminálem, to vše pod zkratkou "IDAS/MATT". Nové systémy zvyšují obrané schopnosti vrtulníku a zlepšují přehled o bojové situaci.
TH-53B - Výcviková varianta. Koncem 90. let bylo šest kusů MH-53J upraveno na stroje pro výcvik nových posádek.
S-65C-2 / CH-53Oe - Exportní varianta pro Rakouské letecké síly. Dodávka dvou strojů podobných verzi CH-53C proběhla v roce 1970. Jejich primárním úkolem v rakouské armádě byl průzkum a záchrané operace. Nicméně kvůli příliš vysokým provozním nákladům byly v roce 1981 prodány do Izraele.
S-65C-3 - Další exportní verze dodaná začátkem roku 1970 v počtu 33 kusů do Izraele. Stroje byly podobné verzi HH-53C. V Izraelském vojenském letectvu dostaly označení "Ya'sur" ("Albatros") a byly využity k CSAR misím a přepravě nákladu na bojiště. Také v Izraeli prošli vrtulníky několika modernizačními programy.


zdroj: www.vectorsite.net, http://avia.russian.ee, www.wikipedia.org
HH-53C nad VietnamemCH-53CMH-53J Pave Low III