![]() |
|
|||||||||||||||
VÝVOJ: Lodě třídy Iowa byly největšími bitevními loděmi, jaké byly pro americké námořnictvo kdy postaveny. Vznikly jako reakce na japonskou třídu Yamato, kde lodě přesahovaly výtlaku 70 000 tun. Konstrukce měla vycházet z předchozí třídy South Dakota. Pro stavbu první lodě třídy Iowa byly určeny New Yorkské loděnice, kde byl 27. června 1940 položen kýl. Loď byla spuštěna na vodu 27. srpna 1942 a 22. února 1943 byla uvedena do služby s názvem své třídy - USS "Iowa". TECHNICKÉ PARAMETRY: Loď USS Iowa pohání čtyři turbíny General Electric, kterým potřebnou páru zajišťuje osm parních kotlů, stejně jako celé třídě. Turbíny dále přes převodové ústrojí pohání čtyři lodní šrouby, každý o průměru přes pět metrů. které umožňují lodi dosáhnout maximální rychlosti až 33 uzlů. To dělalo z lodí třídy Iowa nejrychlejší bitevní lodě druhé světové války. Hlavní výzbroj tvoří devět děl Mk.7 ráže 406mm umístěných po třech kusech ve třech dobře opancéřovaných věžích. Dvě věže jsou umístěné ve přední části lodi, třetí je v zadní části. Každou věž obsluhuje 77 členů posádky. Sekundární výbroj obsahuje dvacet děl Mk.12 DP ráže 127mm. Na každém boku je deset děl v pěti dvouhlavňových věžích. Po modernizaci lodě v roce 1982 byly čtyři věže ze zadní části odstraněny, aby tak uvolnily místo pro raketovou výzbroj. Protiletecká výzbroj lodě za druhé světové války obsahovala 20 čtyřhlavňových kanónů Bofors, každý o ráži 40mm a 49 jednotlivých kanónů Oerlikon o ráži 20mm. Po modernizaci původní protileteckou vyzbroj nahradily čtyři systémy CIWS Phalanx. Ty tvoří rotační kulomet Vulcan o ráži 20mm, který je radarem automaticky naváděn na cíl. Raketovou výzbrojí je loď vybavena až od modernizace v roce 1982. Zahrnuje dva typy reketových systémů - 16 protilodních raket RGM-84 Harpoon a 32 raket s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk. Letadlovou výbroj zahrnovaly zpočátku tři letouny typu OS-2U Kingfisher. Jejich úlohou byla včasná výstraha před nepřitelem, řízení palby a záchrana pilotů ztroskotaných v moři. Vzlet letadla umožňovaly dva parní katapulty, umístěné na zadní části lodi. Zpátky na palubu se letoun dostal z hladiny moře, kde přistál a čekal až ho loď vyzvedne palubním jeřábem. Na začátku roku 1945 byly letouny Kingsfisher nahrazeny typy SC-1 Seahawk. V roce 1948 byly katapulty s letouny odstraněny a v roce 1951 nahrazeny přistávací plochou pro vrtulníky. HISTORIE: Krátce po svém uvedení do služby v roce 1943, se USS Iowa zúčastnila vojenského cvičení v Atlantiku. Na podzim stejného roku přepravila prezidenta USA Franklina D. Roosevelta do Casablanky v Maroku na "Teheránskou Konferenci" a poté zpátky do USA. V lednu roku 1944 byla převelena do Pacifiku, kde se dočkala prvního bojového nasazení v bitvě o Marshallovi ostrovy. Její úlohou zde byla podpora útoku letadlových lodí. V průběhu roku 1944 se ještě zůčastnila mnoha bitev, především pak dobývání Filipín. 2. září 1945 se v zúčastnila oficiální kapitulace Japonska. Po válce operovala v Tichomoří až do roku 1949, kdy byla vyřazena ze služby. V srpnu roku 1951 byla USS Iowa reaktivována, aby se zúčastnila Korejské války. V ní sloužila jako podpora jednotek Spojených Národů a do října 1952 podporovala jednotky ostřelováním Severokorejského pobřeží. Po návratu do USA byla převelena do Atlantické flotily a roku 1958 byla opět vyřazena ze služby. V roce 1982 byla zakonzervovaná loď zmodernizována a přezbrojena raketovou výzbrojí a v roce 1984 byla opět uvedena do služby. 19. dubna 1989 však došlo k požáru ve druhé věži hlavní baterie, kde zahynulo 47 členů posádky. Po této nehodě se loď vrátila do Spojených Států kde byla roku 1990 v Norfolku vyřazena. Téhož roku byla loď přesunuta do stavu rezervní flotily. Od roku 1998 kotvila v Newportu, kde sloužila jako Námořně vzdělávací a Tréningové Centrum. V roce 2001 byla USS Iowa odvlečena přes Panamský průplav do San Franciska, kde dnes slouží jako muzeum a památník. zdroj: www.chinfo.navy.mil, www.warships1.com, www.military.cz
|