Combat Car M1 / M1A2

tech. údaje: M1 Combat Car
původ: USA
typ: lehký tank
OSTATNÍ TTD
VÝVOJ:
V roce 1933 začala US Cavalry na rozkaz generála Douglase MacArthura vývoj obrněných vozidel. Naneštěstí zákon Ministerstva Obrany z roku 1920 dovoloval pouze pěchotě vlastnit tanky, takže kavalerie svá vozidla jednoduše pojmenovala "Combat Cars" ("Bojová vozidla"), přestože vypadala téměř stejně jako tank. MacArthur požadoval stroj, jež by měl v kavalerii funkci rychlého vozidla schopného útočit za nepřátelskými liniemi jako výrazná podpora pěchoty. Tato specifikace v zásadě požaduje lehký tank u něhož je rychlost a palebná síla důležitější než pancéřová ochrana.
Produkcí byla pověřena firma "Rock Island Arsenal", která v letech 1934-35 vyrobila několik experimentálních lehkých tanků, označené jako T2, T2E1 a T2E2. Ty později vedly k vývoji série M2 určené pro pěchotu. Na základě těchto prototypů pak firma pro US Cavalry vyvinula lehký tank označený jako T5 Combat Car. Ten se od série T2 odlišoval především ve vertikálním odpružení kol, namísto listového odpružení u strojů pro pěchotu.
Na původně dvouvěžový koncept T5 pak firma instalovala věž pouze jednu, což jestě s několika úpravami vedlo k typu označenému jako T5E2. Tato verze již byla v roce 1937 přijata do šlužby pod názvem "Combat Car M1".
10. července 1940 pak bylo vytvořeno Americké Obrněné vojsko (US Armored Forces) a zmizela tak potřeba označení "Combat Cars" pro vozidla kavalerie. Stroj tedy dostal nové jméno "M1A2 Light Tank" ("M1A2 Lehký Tank") včetně jeho varianty M1A1.

TECHNICKÉ PARAMETRY M1:
Tank má malou hranatou korbu. V její přední části se nachází bojový prostor pro čtyřčlennou posádku a motorová část je umístěna klasicky v zadní části. Na střeše korby je, se zarovnáním k pravé straně, umístěna jednoduchá věž. U prvních 58 vyrobených kusů však měla oválnější tvar, v půdorysu kopírující písmeno "D". Zbylé stroje již mely věž osmihranou.
Výzbroj vozidla obvykle představoval jeden .50cal nebo .30cal kulomet M2HB umístěný na levé straně věže, dále jeden .30cal kulomet M2HB na pravé straně věže a jeden .30cal kulomet M2HB nebo .30cal kulomet M1919A4 v kulovité lafetě umístěné na pravé straně přední části korby. Zpravidla byl za věží na jednoduchém držáku ještě jeden .30cal kulomet M2HB nebo .30cal kulomet M1919A4. Ty sloužily především jako protiletadlová ochrana. To platí ale jen pro vozidla s osmihrannou věží, neboť u prvních 58 kusů s původní oválnější, se tato doplňující výzbroj nevyskytovala.
Podvozek je na každé straně tvořen ze čtveřice pojezdových kol, hnacího kola v přední části a napínacího v zadní části vozidla. Horní část pásů pak podepírá dvojice nosných kladek. Jako pohonná jednotka byl použit buďto motor Continental R-670-3 (a jeho verze -3C a -5) nebo motor W-670-7 (a jeho verze -8) oba o výkonu 250 koňských sil. U verzí R-670-3C a W-670-8 to byl výkon 235 koňských sil. U verze R-670-5 byl výkon opět 250 k. Vozidlo bylo na komunikaci schopné vyvinout rychlost až 72 kilometrů za hodinu s dojezdem kolem 190 km.

HISTORIE:
Vozidlo M1A2 nebylo za dobu své činnosti v armádě nikdy použíto v boji, nicméně se stalo významným prvkem v dalším vývoji lehkých tanků ve Spojených Státech, který pak vyústil v typ M3 Stuart.
Celkem bylo vyrobeno 89 kusů stroje M1.

VARIANTY M1:

M1A1 - Verze s přepracovanou zadní částí tanku. Prodloužením korby a podvozku (zhruba o 30 cm), bylo dosaženo zlepšení přístupnosti k motoru a byla také zvětšena kapacita palivové nádrže. Všechny tyto verze byly vybaveny osmihrannou věží. První kus byl přijat v roce 1938. I tato varianta dostala v roce 1940 pojmenování M1A2 Light Tank. Celkem bylo vyrobenu 17 kusů.
M1E3 - V roce 1939 se pokusila firma "Rock Island Arsenal" vylepšit jízdní vlastnosti tanku novým podvozkem. Zůstalo však jen u testů. Přesto byl zkoušený podvozek později použit u polopásových nákladních vozidel série M.
M1A1E1 - Jde o modifikaci vozidla M1A1 vybavenou motorem Guiberson T-1020-4 o výkonu 220 koňských sil. První stroj byl přijat do služby v roce 1938 a celkem bylo vyrobeno 7 kusů.
Combat Car M2 - Modifikace varianty M1A1. Byla provedena instalace nového napínacího kola a nového dieselového motoru Guiberson T-1020-4 o výkonu 220 koňských sil. Nové napínací kolo zvětšilo styčnou plochu se zemí, aby tak zredukovalo měrný tlak vozidla, které bylo o více než tři tuny těžší než typ M1. Nový motor prozměnu vozidlu dodal větší dojezd. Od ostatních typů lze Combat Car M2 rozlišit sací trubicí, která se táhne od ventilátorů motoru do zadní strany korby. Tato varianta dostala po vytvoření Obrněných Sil USA v roce 1940 pojmenování M1A1.


zdroj: http://www.globalsecurity.org, http://afvdb.50megs.com, http://www.85m.info
M1 Combat CarM1A1M1E3