Light Tank M2

tech. údaje: Light Tank M2A1 a M2A4
původ: USA
typ: lehký tank
OSTATNÍ TTD
VÝVOJ:
V roce 1922 bylo ve Spojených Státech tzv. "Výborem pro tanky" ("Tank Board") rozhodnuto o realizaci vývoje nových lehkých a středních tanků, které by nahradily stroje M1917 (licenčně vyráběné Renaulty FT-17). Výsledkem specifikací na lehký tank, byla série prototypů "T1", jejichž vývoj probíhal až do první poloviny třicátých let ve firmě "James Cunningham Company". V roce 1933 však celý projekt převzala firma "Rock Island Arsenal" a ještě ve stejném roce vyrobila prototyp lehkého tanku s jednoduchým označením "T2". Konstruktéři při jeho vývoji využili zkušeností z předchozích zkušebních prototypů série T1, především pak typu T1E4 z roku 1931. T2 byl 6,5tunový tank vyzbrojený .50cal kulometem umístěným v otočné věží, který pak doplňoval .30cal kulomet na pravé části přední strany korby. Během následujících měsíců byl desing prototypu T2 postupně upravován a vylepšován, což dalo v roce 1934 vzniknout dvěma rozdílým variantám s označeními T2E1 a T2E2. Stroj T2 byl později přeznačen na typ "Light Tank M2".
Prototyp T2E1 byl přijat do služeb US Army v roce 1935 jako "M2A1" a v USA se tak rozběhla první sériová výroba tanku od konce První Světové Války. Druhý prototyp T2E2 byl ve stejném roce standardizován jako "M2A2".

TECHNICKÉ PARAMETRY M2A1:
Konstrukce tanku M2A1 se skládala z rovných ocelových plechů. Na vyvýšené konstrukci se nacházela věž s velitelskou kopulí, umístěnou na její levé straně. Věž byla také u M2A1 největším odlišovacím znakem od typu "Combat Car M1", jež vycházel ze stejného prototypu jako armádní stroj. V případě M2A1 byla věž spíše válcového tvaru, narozdíl od typu M1, jehož věže bez kopule měly buďto D-tvarování, nebo byly osmihranné.
Výzbroj sestávala z .50cal kulometu M2HB ve věži, spřaženého s .30cal kulometem M2HB. Další kulomet stejného typu byl instalován v kulovité lafetě na čelní straně korby.
Podvozková část na každém boku disponovala čtyřmi pojezdovými koly, dvěma kladkami, hnacím a napínacím kolem. Jako pohonnou jednotku tank používal několik typů motorů Continental R-670 a W-670. Šlo o verze R-670-3, -3C, -5 a W-670-7 a -8. Tedy stejné konfigurace jako u tanku "Combat Car M1". Verze R-670-3C a W-670-8 disponovaly výkonem 235 koňských sil, zatímco zbývající typy výkonem 250 koňských sil. Maximální rychlost stroje byla na komunikaci 72 km/h, v terénu se pohybovala kolem 30 km/h. Dojezd dosahoval 200 km.

HISTORIE:
Z celé série lehkých tanků M2, se bojů ve Drůhé světové válce zůšastnil pouze typ M2A4 a to v Pacifiku v roce 1942 v bojích o Filipíny. Stroje byly však brzy staženy, když je nahradil typ M3 Stuart. Několik kusů M2A4 bylo také dodáno do Velké Británie, kde sloužily jako stroje pro výcvik tankových posádek. Ve své výzbroji je měla v rámci programu "Lend Lease" ("Půjčka a Pronájem") také australská armáda.
Celkem bylo od roku 1935, kdy byla zahájena produkce série lehkých tanků M2 typem M2A1, vyrobeno 704 kusů všech variant. Výroba byla ukončena v roce 1941, když byl vyroben poslední kus typu M2A4.

VARIANTY M2:

M2A1 - První sériově vyráběná varianta, podrobněji popsaná v "Technických paramterech". První kus byl vyroben v roce 1935 ve firme rock Island Arsenal. Celkem bylo vyrobeno 19 kusů.
M2A2 - Dvouvěžová varianta. Věže byly na korbě umístěny vedle sebe, přičemž ta na levé straně, určená pro velitele, měla o něco větší rozměry. Obě dvě také byly vybaveny kupolemi. První kusy disponovaly podobně tvarovanými věžemi, jako ty u typu M2A1. Později vyrobené stroje však měly věže složené z rovných ocelových plátů (7 plátů u menší a 8 u větší věže). Starší typy měly také zaoblený kryt motoru, narozdíl od plochého krytu u novějších strojů. Tank měl neoficiální přezdívku "Mae West". První kus byl vyroben v roce 1935, celkem bylo vyrobenu 237 kusů.
M2A3 - Modifikace varianty M2A2. Především byl prodloužen podvozek, a to o bezmála 30 cm. Také věže byly od sebe trochu oddáleny. Přestože byl M2A3 těžší než M2A2, jeho měrný tlak na půdu je, díky větší styčné ploše, menší. Byla také modifikována zadní část trupu, když byl dvoudílný poklop umožňující posádce přístup k motorové části, nahrazen dvířky. První kus byl vyroben v roce 1938. Celkem bylo vyrobeno 73 kusů.
M2A3E1 - Varianta stroje M2A3 s dieselovým motorem.
M2A3E2 - Varianta typu M2A3 s novým zavěšením kol a zlepšením pancéřové ochrany až na 25mm.
M2A3E3 - Verze typu M2A3 používající nové zavěšení kol od firmy GMC. Také zde byla mírně zlepšena pancéřová ochrana.
M2A4 - Tato verze byla založena na typu M2A3. Na trup byla instalována nová osmihranná věž s kupolí na její levé straně. Čelní stranu věže pak charakterizuje zaoblené pancéřování chránící mechanismus zpětného nárazu kanonu. Jako primární zbraň sloužil jeden 37mm kanon M5 instalovaný ve věži. S ním byl ve věži spřažen jeden .30cal kulomet M1919A4. Další kulomet stejného typu se obvykle nacházel na zadní straně věže, kde sloužil především jako protiletadlová ochrana. Další .30cal kulomet M1919A4 se nacházel v kulovité lafetě na pravé straně přední části korby. A konečně poslední dva kusy stejného typu kulometu se nacházely v bočních výčnělcích, na čelní straně vyvýšené konstrukce trupu, na každé straně jeden. Zesílena byla také tloušťka pancéřové ochrany a to až na 25mm na čelní straně korby.
Jako pohon posloužil motor Continental W-670-9A o výkonu 360 koňských sil. Ten umožnil vozidlu dosáhnout na komunikaci maximální rychlosti 58 km/h. Dojezd činil 110 km. Několik později vyrobených kusů bylo také vybaveno dieselovými motory Guiberson T-1020.
První kus byl vyroben v březnu roku 1940 ve firmě "American Car & Foundry". Posledních 10 kusů bylo vyrobeno ve firmě "Baldwin Locomotive Works" v roce 1941. M2A4 se jako jediný typ ze série lehkých tanků M2 zůčastnil bojů ve Druhé světové válce. Celkem bylo vyrobeno 375 kusů.


zdroj: http://www.globalsecurity.org, http://afvdb.50megs.com, http://mailer.fsu.edu/~akirk/tanks
M2A1M2A2M2A4