|
||
| tech. údaje: OT-64A2 | ||
| původ: Československo / Polsko | ||
| typ: obrněný transportér | ||
| OSTATNÍ TTD | ||
Koncem padesátých let Československá lidová armáda (ČSLA) hledala nástupce pro svůj, v té době již zastaralý, obrněný transportér OT-810. Ministerstvo Národní Obrany (MNO) tedy vydalo specifikace na nový obrněný transportér označený jako SKOT (Střední Kolový Obrněný Transportér). První prototyp byl zkonstruován již v roce 1959 a o dva roky později, v roce 1961, byla pak zhotovena zkušební série. Ve stejném roce se k projektu připojilo i Polsko. To se podílelo jak na vývoji tak na výrobě. Po skončení vojenských zkoušek byl nový stroj v roce 1964 přijat do šlužby Československé a Polské armády pod označením "OT vz. 64" respektive "OT-64 ŚKOT" (Średni Kolowy Opancerzony Transporter).
TECHNICKÉ PARAMETRY OT-64A2:
Plně pancéřovaná svařovaná korba vyráběná v polsku se dělí na tři vzájemně odělené části - přední část je prostor pro řidiče a velitele, střední část představuje motorový prostor a zadní část slouží jako bojový prostor. Konstrukce se vyznačuje zešikmeným čelním i bočním pancéřováním, které obrněnci pomáhá odolávat zasahům ze zbraní malých ráží a střepinám granátů. Korba také dokáže posádku ochránit před učinky chemických či biologických zbraní. Vozidlo je plně obojživelné. Pro snadnější překonávání vodních překážek je na horním čele korby vybaveno sklápěcím vlnolamem. V případě ozbrojené verze OT-64A2 pak vůz disponuje střeleckou věžičkou, vycházející z věže vozidla BRDM-2, umístěnou ve středu střechy korby.
Jako pohon posloužil jeden vznětový osmiválcový motor Tatra T 928.14 o maximálním výkonu 180 koňských sil. Poloautomatická převodovka Wilson , původem z lehkého tanku LT-38, je vybavena pěti stupni pro jízdu vpřed a jedním pro couvání. Maximální rychlost vozidla na komunikaci dosahuje 94 km/h, zatímco při plavbě může vozidlo vyvinout rychlost 9 km/h. Pohon vozidla ve vodě zajišťují dva lodní šrouby. Palivové nádrže o celkovém objemu 330 litrů zajišťovaly na silnici maximální dojezd až 740 km.
Podvozek disponuje nezávislým zavěšením každého z osmi kol, přičemž čtyři kola na dvou předních nápravách jsou říditelná. Pneumatiky jsou také vybaveny centrálním huštěním, což vozidlu dovoluje pokračovat v jízdě i v případě jejich průstřelu.
Posádka je dvoučlenná - velitel a řidič. Oba do svých prostorů vstupují bočními dveřmi v přední části. Řidič má své místo na levé straně, kde při jízdě využívá malou věžičku umístěnou v přední levé části stropu korby. Velitel sedí napravo od řidiče. Ten má nad sebou k dispozici poklop s periskopickým pozorovacím přístrojem. Bojový prostor v zadní části vozidla je pak schopen pojmout osm plně vyzbrojených mužů.
U vozidel OT-64A2 výzbroj představuje jeden 14,5mm kulomet KPVT a jeden kulomet PKT o ráži 7,62mm. Ten je spřažený na společné lafetě napravo od hlavního kulometu KPVT. Obě zbraně jsou umístěny v malé střelecké věžičce uprostřed střechy korby. Ve vozidle je také uloženo 22 kusů osvětlovacích raket "ROS" ráže 40mm.
HISTORIE:
Výroba byla rozdělena mezi obě země, přičemž Polsko vyrábělo korby a československá společnost Praga se zaměřila na výrobu mechanických agregátů. Ke konečné montáži docházelo ve firmě Avia Letňany. Verze OT vz. 64 A2 se v řadách ČSLA stala nejpočetnější variantou a tvořila jádro bojové techniky motostřeleckých jednotek. Obdobně tomu tak bylo i v řadách polské armády. V 70. letech měla ČSLA ve své výzbroji kolem 3500 kusů.
Díky své zdařilé konstrukci a vysokým výkonům byl OT-64 ve své kategorii právoplatně řazen mezi nejlepší světové výrobky, ale postupem času přeci jen začal zastarávat, a tak se s jeho stahováním z výzbroje začalo již v 80. letech, kdy byly ve stavech motostřeleckých útvarů nahrazovány pásovými obrněnci BVP-1. V roce 2006 pak byly zbývající stroje vyřazeny ze stavu tuzemských základen, kde by je od roku 2007 měli nahradit rakouské stroje Pandur II. Poslední čtyři kusy armády České Republiky tak slouží jen v zahraničí, v kosovské misi KFOR. Nutno také dodat, že vozidla používaná jednotkami UN, KFOR, SFOR atd. byla dodatečně vybavena klimatizací. U některých strojů dokonce došlo k instalaci nových střeleckých věžiček, původně z OT-64 TOPAS, s odlišnou výzbrojí. Šlo o jednu 82mm tarasnici TS vz.21 a jeden 7,62mm kulomet UKL 59. Jiná vozidla měla místo střelecké věžičky kruhovou lafetu s protiletadlovým kulometem NSV ráže 12,7mm. Množství vysloužilých strojů bylo během let odprodáno také do zahraničí. Ve své výzbroji tak OT-64 měli nebo stále mají například Uruguay, Sýrie, Irák, Indie, Libye, Maroko, Maďarsko, Slovensko, Alžírko či Kambodža.
VARIANTY OT-64:
OT-64A - Varianta bez střelecké věžičky. Sloužila jen na přepravu výsadku či nákladu. Na spodní části čelní korby je také vybavena navijákem. Palivové nádrže měli menší obsah - 180 litrů, takže i dojez byl u této verze menší (400 km oproti 740 km u verze A2).
OT-64A2 - Verze se střeleckou věžičkou československé výroby. Oproti neozbrojené verzi má menší kapacitu pro přepravu výsadku a nákladu, není vybavena navijákem a má větší kapacitu palivových nádrží.
OT-64R2/R2M - Velitelské a spojovací vozidlo. Je vybaveno stejnou střeleckou věžičkou jako verze A2. Přibyly průzory v základně střelecké věžičky, držáky antén na střeše korby či schránky na nařádí na bocích.
OT-64R3/R3MT/R4MT - Velitelské a spojovací vozidlo, tentokrát však bez střelecké věžičky. Zůstala jen osmihranná základna překrytá dvojdílným poklopem.
OT-64DTP - Verze sloužící jako dílna technické pomoci. Bez střelecké věžičky, stejně jako verze A. Vozidlo je také vybaveno navijákem.
OT-64 ZDRAV - Sanitní vozidlo vybavené zdravotnickým materiálem. Slouží pro převoz raněných z bojové linie. Nedisponuje střeleckou věží, stejně jako v případě verze A.
OT-64 UMU - Varianta povrchového minovače. UMU (Univerzální Minovavý Ukladač). Vozidlo bylo vybaveno protitankovými minami a skluzem S-3 pro pokládání min ze zadních dveří.
ŚKOT 1 - Polská varianta československého OT-64A.
ŚKOT 1A - Vyzbrojená polská varianta. Narozdíl od československého OT-64A2 má obdelníkovou základnu a místo kryté střelecké věžičky s dvěma kulomety je vozidlo vybaveno jedním 12,7mm kulometem DŠK umístěným na kruhové lafetě. Ta je na bocích a čele chráněna pancéřovými pláty.
ŚKOT 2A - Polská varianta československého OT-64A2.
ŚKOT 2AP - Polské vozidlo se střeleckou věžičkou polské výroby.
OT-64R2AM - Polská varianta československého velitelského vozidla určená pro dělostřelecké útvary.
OT-64 COBRA - Modernizace uskutečněná na Slovensku. Vozidlo je vybaveno novým věžovým kompletem 2A 42 COBRA.
WR-02 Ryś - Polská modernizace. Změnilo se vnitřní uspořádání korby, vozidlo je vybaveno novým motorem Iveco Cursor 8, pozice velitele a řidiče jsou v tandemovém uspořádání.
zdroj: www.army.cz, www.valka.cz, http://panzermodelkit.valka.cz
 | ||
 |
 |
 |
| OT-64R2 | OT-64 ZDRAV | Uruguayjský OT-64 |